Děti noci - kapitola 10.

17. srpna 2013 v 18:39 | StarDreamer ,Sacrifice |  Děti Noci
S denním spožděním přidáváme desátou kapitolu xD






Kapitola desátá




Na koních dorazili do vesnice pod jeskyněmi. Byla o něco větší, než ostatní vesnice.
Slezli z koní. Sacrifice už měla opět lidskou podobu.
Došli do hostince, zamluvit si pokoje.
Vše znovu obstaral Tom s Dathenem, přece jen se lépe vyznali v jednání s lidmi.
Rozdělení pokojů měli stejné jako minule. Tom se usadil k jednomu ze stolů dole s tím, že si ještě dá něco k pití.
Tess vešla do pokoje. Tento hostinec byl lepší ve vybavení. Hosté měli na postelích noční košile. Lehla si na postel a zadívala se do stropu. Přemýšlela.
Dathan se Sacrifice se rozhodli jít do knihovny.
Dívka z toho byla vnitřně nadšená, protože na takových místech ještě nikdy nebyla.
Vešli do knihovny, kde byly vysoké police všude kolem zdí.
Zvědavě se rozhlížela kolem.
"Je tu hodně starých knih." Dathan zašel mezi police.
"Některé i v neznámých jazycích," zamumlala a prohlédla si několik nápisů na hřbetech zaprášených kožených knih. Ohlédla se. "Dathane? Kde jsi?!"
Chlapec vykoukl z uličky. "Tady"
"Tohle mi nedělej!" rychle k němu doběhla. "Nechci se hned při první návštěvě ztratit."
"Neboj." usmál se.
"Jenom jsem se lekla. Můj orientační smysl je samozřejmě mnohem lepší než tvůj," vyplázla na něj jazyk.
Povytáhl obočí. "Můj orientační smysl taky neni k zahození."
"Ještě jsem neměla šanci ho vidět na vlastní oči, nemůžu posuzovat."
"Mám talent na hodně věcí." vrátil knihu, kterou držel v ruce do poličky. "Ale většina se týká holek." zamumlal si pro sebe.
Bohužel pro něj její uši byly citlivé. "To by mě zajímalo, co například. Pochlub se, experte."
Otočil se. Zdál se trochu zaskočený. "Mám strach, že mě zabiješ." ušklíbl se
"V téhle podobě opravdu ne," pokrčila rameny a povzbudivě se zazubila. "Přinejhorším tě praštím, to přežiješ."
Chvíli váhal.
Povytáhla jedno obočí. "Nemáš snad odvahu? Bojíš se mě? Pravda, jsem o tolik jiná než ostatní holky," vyplázla na něj jazyk. "Fajn, řekla sis o to!"
Přitáhl si jí k sobě a políbil ji. Jen čekal, kdy ho praští.
Její rudé oči se rozšířily překvapením, váhavě se pravou rukou dotkla jeho tváře.
Chytl jí kolem pasu.
Čekal divočejší reakci, v duchu si oddechl a zavřel oči. V následující vteřině mu na levé tváři přistála facka.
"Au." Mnul si tvář. "Čekal jsem to, ale nemyslel jsem, že to bude tak bolet."
"Možná jsem do toho dala trošku větší sílu. Zatím jsi toho moc nepředvedl," uchechtla se a o krok couvla.
" Jsme v knihovně." vymluvil se.
"Jen se nedělej, skoro nikdo tu není."
" Mmmm možná příště." zazubil se.
"Jestli si myslíš, že na tebe budu čekat, tak máš smůlu. I když jsi asi ještě vlkodlačici neměl, najdi si normální holku."
"Já nechci normální holku." vytáhl další knihu a podíval se na název.
"Tak ji asi budeš muset hledat jinde," zamručela.
Povzdechl si.
Vyplázla na něj znovu jazyk a podívala se mu přes rameno. "Co tu píšou?" zajímala se.
"Písmenka." zašklebil se a podal jí knížku. "Pujčím si jí, aby jsem mohl přeložit ty znaky v kamenech.
Otevřela knížku na náhodném místě a zadívala se na znaky.


Tess nemohla usnout. Ležela na posteli v rudých šatech a hrála si s lahvičkou zlatého prášku.
Asi za dvacet minut se ozvalo zaklepání, nestačila ani promluvit a klika cvakla. Dovnitř vešel Tom.
Dívka si ho nevšimala a dál si hrála s lahvičkou.
Ušklíbl se, zase za sebou zavřel.
Otočila se na bok, aby na něj neviděla.
"Snad nejsi nějaká uražená? Vždyť jsem nic neudělal."
Nic neřekla.
"Co tě zase žere?" šťouchl do ní ukazováčkem.
"Pořád do Sacrifice hučíš , že ho neměla zabíjet... " zamumlala.
"Už jsem s tím přestal."
"To doufám." Otočila se zpět na záda.
"Tak nebuď naštvaná."
Povzdechla si a pohlédla na něj . "Pokusím se ."
"Fakt promiň, reagoval jsem přehnaně."
"Už o tom nebudeme mluvit."
"To je dobrej nápad," přikývl.
Pousmála se .
"Můžu si lehnout vedle?" optal se radši.
Kývla na souhlas.
Skočil do postele a uvelebil se.
"Řekl jsi lehnout a ne skočit. "
"Omlouvám se," zamručel.
"Jdu se převléknout... nechci spát v těch šatech ."
"Ale sluší ti," zamumlal. Chvíli si ji prohlížel, než přivřel oči a zeptal se: "A můžu se koukat?"
Povytáhla obočí. "Ne." Vyplázla na něj jazyk a šla se převléknout.
Zavřel oči a uvolnil svaly. Zachumlal se do deky.
Vrátila se v bílé noční košili. Byla docela krátká. "Je to moc krátký"
Zase oči pomalu otevřel a přejel ji pohledem. Obdivně zapískal. "Wow!"
Začervenala se. "Nech toho." zamumlala. Šaty přehodila přes židli a lehla si vedle něj.
Už byl zachumlaný pod peřinou. Nevinně se usmál. "Čeho?"
Neodpověděla."To už jdeš spát?" povytáhla obočí.
"Možná, ale asi ještě ne."
Z nočního stolku si vzala knihu a začala si číst.
Chvíli jen tak klidně ležel, nakonec zvedl hlavu a přiblížil se k ní. "Co čteš?"
" Je to o upírech a vlkodlacích."
"A co tam píšou?"
"Samé zajímavé věci ." Ušklíbla se.
Vzepřel se na loktech a zadíval se jí přes rameno.
Podívala se na něj.
Byl dost blízko, až jí to začalo být trochu nepříjemné. Jemu to očividně nevadilo. Ještě trochu se k ní naklonil. "Co se tak koukáš?"
"Jsi moc blízko." -.-
"Čemu to vadí? Můžu jít ještě blíž," šibalsky se zazubil a přisunul se těsně k ní.
Zaklapla knížku a vrátila ji na stolek.
Dal si ruku pod hlavu a zblízka ji sledoval.
Nevšímala si ho. Sundala si přívěsky z krku a položila je ke knize .
Šťouchl do ní ukazováčkem.
"Co je ?" Otočila se k němu.
"Jdeš už spát?"
" Proč se ptáš ? "
"Jen tak," zívl a protáhl se. Potom se k ní ještě trochu naklonil a dal jí letmý polibek na rty. "Tak dobrou."
Překvapeně se na něj dívala. Tess zrudla. Chtěla mu začít nadávat, ale z její pusy nevyšla ani hláska. Po chvilce řekla. " Neumíš dát ani pořádnou pusu na dobrou noc." Lehla si na peřinu. Nepřikryla se, protože na ní bylo pod peřinou teplo.
"Bál jsem se, že mě praštíš a já budu spát na zemi," zamumlal. "Ale klidně to napravim!"
Něco nesmyslně zamumlala.
"Nejlepší bude se prospat." Znovu zívl a objal ji kolem pasu. Vzápětí usnul.
Kdyby nespal, dala by mu facku. Povzdechla si a zavřela oči. Po chvíli také usla.
Ráno přišlo až moc brzy. Tess zamrkala a pomalu otevře la oči do jasného slunečního světla. Uvědomila si, že leží s hlavou položenou na Tomově hrudi.
Doufala , že se nevzbudí.
Kupodivu to bylo docela pohodlné.
Nechtělo se jí vstávat, tak ještě na chvíli zavřela oči a odpočívala.
Asi po dvaceti minutách ucítila, že se i Tom probudil.
Dělala , že ještě spí.
Dal ruce z jejího pasu a opatrně ji ze své hrudi odsunul.
"Dobré ráno ." Otevřela oči a sedla si.
Trhl sebou, celou dobu si myslel, že ještě spí. "Dobré." Projel si rukou rozcuchané vlasy.
Slezla z postele a protáhla se. Krátká košile se jí trochu vyhrnula .
Ihned na ni sjel očima, když se na něj otočila, rychle se ale podíval jinam.
"Jak se ti spalo?" Zeptala se po dlouhé chvíli ticha. Začala si upravovat vlasy.
"Docela to šlo, usnul jsem hned. Co tobě?" "Ušlo to." Po chvíli, když už byli oblečení a upravení, zamířili dolů na snídani.
Dathan se Sacrifice už tam seděli a o něčem si povídali.
Přišli k jejich stolu a sedli si k nim. "Tak jaká byla noc?" optala se Sacrifice. "Docela by to šlo, kdyby se Tom tolik neroztahoval. A jak bylo včera v knihovně?"
"Šlo to." Dathan na nenápadně mrkl na Toma.
"Co přesně mělo to tvoje mrknutí znamenat, Dathane?" ozvala se smrtelně vážně Sacrifice, která si toho všimla. Varovala ho pohledem, ať si odpověď dobře rozmyslí.
"Mám tiky" vymluvil se.
"Jo, to vyprávěj svojí babičce," zamručela.
"Vydáme se zas do jeskyní ?" Dathan se pustil do jídla. "Mě se tam moc nechce ." Zamumlala Tess.
"Pročpak?" pootočil se na ni Tom a povytáhl obočí. "To místo se mi nelíbí, něco z něj cítím.."
"To tu budeš sama?"
Pokrčila rameny. Ani tahle představa se jí nezamlouvala. "Radši půjdu s vámi.
Po snídani se vydali do jeskyní. Dathan si sebou vzal knihu a překládal znaky v kamenech.
Panovalo tu chladno, Sacrifice se procházela kolem a rozhlížela se. "Dathane, změň mě, prosím."
Aniž by odtrhl pohled od knihy , změnil dívku na vlkodlaka. Tess se podívala na Toma s prosebným výrazem.
Všiml si toho a kývl. Během chvilky měla svou pravou podobu.
"Děkuju." Postavila se na dvě a větřila.
"Cítíš něco?" zeptala se jí druhá vlkodlačice, obcházela po jeskyni dokola a vyhýbala se pohledu do černého tunelu, který vedl kdovíkam. Bylo tu ještě temněji než minule, světlo tu představovalo jen to málo, co sem dosáhlo z ústí jeskyně. Stěny se topily v temnotě, vzduch byl nasáklý chladem. Ale ještě něčím, něco se od poslední návštěvy změnilo. "Cítím," přikývla. "Dathane, měli bychom vypadnout." "Proč?" byl začtený v knize a nevnímal okolí, nevšiml si nepatrných stop. Něco zapraskalo. Od stropu se ulomil kus skály a dopadl na kamennou podlahu, kde se roztříštil. Všichni sebou trhli. "Co to..." V následující vteřině se ve tmě objevily tři páry rudých očí. Postavy vyšly z přítmí a oni rozpoznali bledou kůži, hladké rysy tváře a vyceněné špičáky. Upíři.
Tess zavrčela. Pohledem spalovala všechny tři upíry.
Dathan a Tom k sobě přistoupili blíž, oba dva byli skvělí lovci, ale dohromady jim to šlo nejlépe. Upíři se k nim pomalu blížili. Jejich kroky nebyly skoro ani slyšet. Nic zatím neříkali, avšak z jejich postoje, pohybů a kamenných výrazů se dalo poznat, že nepřišli v míru. Vycenili zuby. "Přišli jsme pro vaše přívěšky," řekl nejspíš jejich vůdce, ten nejvyšší, statný muž s krátkými havraními vlasy. Na sobě měl honosné tmavě modré roucho. Ukazovákem, na němž se zablyštěl prsten s černým kamenem, ukázal na ony předměty, které byly zavěšené na krcích chlapců. Upírka po vůdcově pravici měla dlouhé kaštanové vlasy a v očích hladový výraz. Doplňoval je drobný mladík, těkal očima mezi členy skupiny před sebou. Očividně nebyl moc zkušený, co se boje týče.
"Proč je chcete?" promluvil první Tom. "A kdo vás poslal?"
"To nesmíme říct."
"Ten, co na nás poslal tu Scyllu?" vložila se do toho Tess.
"Váš postoj není obranný, ale bojový. To mi neradí, abych vám věřil," ušklíbl se Tom.
"Nic vám nedáme, tak se otočte a vypadněte, než někdo přijde k úhoně," zavrčela Sacrifice. Její drápy zaskřípaly o kámen. Vůdce upírů se zašklebil. "Dáváme vám možnost odevzdat nám je po dobrém. Tak?"
"Máte smůlu." Úsměv, který měl na tmavých rtech, zamrzl a vytratil se. "Jak chcete. Půjdeme na to po zlém."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám povídka Děti noci?

Ano
ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama